...............Nebojme si zítřků, třeba žádné nepřijdou xD..............

Právo na smrt

19. července 2008 v 16:52 | Nakuta(já)
For Fluoritka, snad se ti to alespoň trochu líbí. Varování: Nesnažte se tenhle příběh pochopit,neboť pochopit jej nelze, dokonce i autor je na to krátký.
Sharon položila svoji hlavu na chladný mramorový kámen. Byl to zcela nový pocit,pro ni dosud neznámý. Chlad prostupoval jejím tělem, když zašeptala: "Miláčku, miláčku…" Nechala svoje tělo unášet ledovou mlhou. Nechala pomalu mrznout konečky svých prstů.
"Tuomasi, miláčku.." zasípala a z posledních sil zaklepala na mramorový kámen. Se slastným úsměvem si představila,jaké by to bylo,slyšet opět Tuomasovo srdce.
*
Milenci se vášnivě líbali. Oba dva nazí, vychutnávaje si přítomnost toho druhého.
Dívka zlehka pohladila chlapce po tváři a jemně se od něj odtáhla.
"Jsi můj princ." Pronesla vážně.
"A ty moje princezna. Moje krásná, malá princezna.." zalaškoval a políbil ji na krk.
Ucukla. "Myslím to vážně!"
"Já taky…" pokusil se opět dostat k jejímu krku.
Vzala jeho obličej do svých dlaní a zadívala se do těch krásných mandlových očí.
Pak poněkud rozzlobeně řekla: "To,co říkám,nebereš jak bys měl.."
Zvážněl: "Jestli někoho miluji, jsi to ty a jedině ty, moje krásná malá Sharon."
*
"Ne! Ne!" křičela mladá žena a bušila do hrudi svého otce. Sledoval ji s pobaveným a povýšeným úšklebkem.
"Už je to tak." Přikývl a oprášil neviditelné smítko na svém saku.
"To nemůžeš udělat! Thomas je čestný člověk."
Otec se zamračil: "Divila by ses,co všechno můžu, dcerunko!"
"Nemůžeš,to nemůžeš…" svezla se k zemi a usedavě plakala.
Štítivě si ji přeměřil. "Několikrát jsem opakoval,že se spolu nebudete stýkat. Neposlechla jsi. Nyní pro tuto situaci není jiné východisko, než smrt."
"Nenávidím tě! Nenávidím! Budeš se smažit v pekle."
Chytil ji za zápěstí a vztekle s ní zacloumal. Pak ji se znechucením pustil. "Ten tvůj Tuomas bude mrtvý,ať už uděláš cokoli."
Popotáhla. "Zabiji se. Nebudu bez něj žít!"
"Nezabiješ." Oponoval klidně.
"Zabiji se!" prohlásila odhodlaně.
Zakroutil hlavou a než odešel z místnosti, řekl: "Na smrt nemáš právo,Sharon. Nedovolil jsem ti ji."
*
Tuomase ve studené rakvi svazoval chlad a žal. Nemohl se pohnout, prostor zdál se příliš úzký. Smrt zblázněním nebo žízní? Na nedostatek kyslíku? "Kdo ti to sakra dovolil?" rozplakal se. "Miláčku!" pak už jen tiše a bezbranně naslouchal, jak jeho milované přestává tlouct srdce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angela Angela | Web | 19. července 2008 v 21:00 | Reagovat

Inu.. trošku jsem nedokázala dát do hromady začátek a konec. Musela jsem si to přečíst asi 2x a nakonec jsem to teda pochopila. A ta část napsaná kurzívou se mi moc líbila. Ten její otec je hajzl :// Takovejhle by si fakticky zasloužil umřít! :(( Mě se to líbí, je to moc hezký

2 Stania Stania | Web | 20. července 2008 v 18:43 | Reagovat

Asi jsem to pochopila...možná, i když...mno, nevím...Souhlasím s Angelou ten její otec je fakt hnusák...Celkově to na mě působilo zvlášťně...tak...nepopsatelně...:o) Každopádně se mi to opravdu moc líbilo...:o)

3 Lili Lili | Web | 21. července 2008 v 11:03 | Reagovat

krasne moc pekne ,a ten jj otec-utopit a zakopat:(wrrrrr debil jeden...

ale kazdopadne sa mi to pacilo:)

4 Evuš Evuš | 21. července 2008 v 18:23 | Reagovat

je to hezký, moc hezký...sice zvláštní, ale hezký...myslím, že jsem ten příběh i malinko pochopila, natolik si fandím:D

5 Agnes Lore-Ley Agnes Lore-Ley | Web | 21. července 2008 v 20:23 | Reagovat

krásný a smutný...sice mi chvíli trvalo, než jsem to pochopila, ale je to vážně jedinečný příběh...

6 Fluoritka Fluoritka | 2. srpna 2008 v 15:48 | Reagovat

Ta povídka je fakt krásná. Moc se ti povedla. Děkuju moc,Nakuto. :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama