...............Nebojme si zítřků, třeba žádné nepřijdou xD..............

Tiše umírat láskou

9. července 2008 v 10:19 | Nakuta(já)
Umírá. Umírá tiše. Sleduje, jak se jemně nakláníš a objednáváš si pití. Tvůj pohled cítí ve své tváři. Neschopna ho opětovat, neschopna konečně zjistit, jakou barvu mají tvoje oči. Umírá. Umírá s pohledem zabodnutým do dřevěného stolu. Spatří tě na malý okamžik, spatří tě jen když přicházíš. Pak rychle sklopí oči. Na srdce si tiskne tvoji podobiznu, tvoji poboznu,kterou má ve dne v noci před očima. Tolik tě miluje...Tolik tě miluje a přitom tě vlastně nezná. Obsluha ti podá tvoji objednávku. Poděkuješ. Poděkuješ sametovým hlasem. Pohlédneš na její tvář,jež se ti vyhýbá. Bojí se,že je to naposled. Hrozně se bojí! Rozklepou se jí kolena, tužka jí vypadne z ruky. Nepodívá se na tebe. Nemůže. Nevydržela by to. Zmizíš, tvůj obraz v její hlavě přetrvává. Opatrně se postaví, najednou je slabá. Jde se projít. Jde se projít a ztěžka dýchá. Umírá. Bojí se,že tě potká. Bojí se,že už tě neuvidí. Jsi její přání. Jde po schodech a přidržuje se zábradlí. Nedobrovolně se přitom rozhlíží. Pak tě po chvíli spatří, tvoje oči, tvůj lehký úsměv. Srdce vynechá jeden úder. Trvá snad jednu vteřinu, co pohled opětuje. Trhne sebou, jako by se spálila. Pak rychlým krokem zamíří pryč. Umírá. Sedí na terase a zírá do tmy. Má chuť brečet,ale slzy netečou. Cítí se prázdná. Miluje a cítí se prázdná. Sakra...Sedí na terase a zírá do tmy. Hodinu,dvě. Přeje si vidět tě. Nadává si do hlupáků. Neví co chce. Nebo ví. Tebe. Chce tebe a tolik se bojí. Zbabělec. Umírá. Co když už tě neuvidí? Co když tě další den neuvidí? Slibuje si,že se ti podívá do očí. Tvůj čas se krátí. Slibuje si,že se ti podívá do očí. Brzy odjedeš. Musí tě vidět. Musí tě vidět. Najednou jí připadá, že nemusí nic jiného. Jenom tě vidět. Prosí,prosí, prosí! Vidět tě. Jak jemně se nakláníš a objednáváš si pití. Cítit tvůj pohled ve své tváři. Prosí,prosí,prosí! Musí se ti podívat do očí. Podívat do očí bez známky nervozity. Má neklidný spánek. Spánek narušený tebou. Začíná si myslet, že žiješ pouze v jejích představách. Myslí si to,jelikož člověk bývá nejvíce posedlý právě představami. Umírám. Umírám tiše,protože nechci abys věděl,že umírám kvůli Tobě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 9. července 2008 v 16:08 | Reagovat

Moc krásný...takový...já nevím jak to říct!

To je jedno. Prostě úžasný=)

2 Bejushka Bejushka | 9. července 2008 v 20:07 | Reagovat

Hmm... Je to moc pěkné... Chudák holka!! Moc se mi to líbilo, opravdu!!

3 abbina abbina | Web | 12. července 2008 v 13:05 | Reagovat

Je to krásně napsaný...jakobych se ocitla uprostřed její zmatené duše...nebo té tvojí? :)

A samozřejmě mi bude ctí stát se součástí tvých oblíbených stránek.. sem moc ráda, že se ti jedna z mých povídek tak zalíbila:)

4 Miraella Miraella | Web | 12. července 2008 v 23:07 | Reagovat

Hodně zajímavá pocitovka. Abych pravdu řekla, mám z toho hodně smíšený dojmy.. nějak to teď nedovedu popsat, tak řeknu jen - velice povedené.

5 martnka martnka | Web | 13. července 2008 v 12:55 | Reagovat

pani to bylo užasný, fakt hrozně zajímavý

6 Agnes Lore-Ley Agnes Lore-Ley | Web | 22. července 2008 v 7:44 | Reagovat

Zajímavé...ty člověka doslova donutíš, aby se do těch pocitů vžil....

Já ty tvoje jednorázovky fakt žeru....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama