...............Nebojme si zítřků, třeba žádné nepřijdou xD..............

Komentáře

1 martnka martnka | Web | 23. srpna 2008 v 16:08 | Reagovat

díky za věnovíní:-* prý ona se tomu stejnak bude smát me povazujes za ichtyla co se furt smeje:D no ale priznávám, trochu mi koutky ust litaly:D hezky si to napsala opravdu, hezky vyjádřeno, prostě supa moc

2 Lili Lili | Web | 23. srpna 2008 v 16:27 | Reagovat

krasna jednorazovka....taka dost smutna co u teba nie som zvyknuta ale aj tak sa mi moc pacila:)

3 tonks tonks | Web | 23. srpna 2008 v 19:59 | Reagovat

tak preto si sa pýtala na spomal :DD

pekné, smutné ale na konci pri posledných 3 vetách som cítila iróniu a mykalo mi kútikmi :D veľmi pekné :)

4 Angela Angela | Web | 23. srpna 2008 v 20:23 | Reagovat

Nevím proč, ale u téhle povídky jsem se chlámala jak šílená :D:D Všude jsem viděla ironii :D Fakt pěkný!

5 Naiad Naiad | Web | 26. srpna 2008 v 20:36 | Reagovat

Vzpomínka na jízdu na motorce? Bylo to zajímavé a mělo to své kouzlo. Líbilo se mi to :-)

6 Dromedka Dromedka | Web | 27. srpna 2008 v 15:23 | Reagovat

Možná to bude tím, že jsem tohle zažila s osobou, kterou sem znala a dopadlo to mnohem hůř, lae tahle jednorázovka na mě zapůsobila... Nevím proč, lae je to takové to zapůsobení, kdy se vám najednou skoro zastaví dech a máte chuť uvažovat o tom hodně dlouho... Prostě to byla moc krásná a taková zajímavá jednorázovka... tedy i pro mě se špatnými zkušenostmi z motorek... :(

Mám to, byla filozofická....

7 CiHaLeMa CiHaLeMa | Web | 27. srpna 2008 v 22:45 | Reagovat

fuuha, krasna jednorazovka... ach jaj , viem ze  to bolo smutne ale ja som sa na tych poslednych riadkoch zacala rehotat :D:D:D no .. ja som strasna... vkuse sa rehlim v tej najhorsej chvili :D:D:D

8 Agnes Lore-Ley Agnes Lore-Ley | Web | 2. září 2008 v 19:54 | Reagovat

Tyjo! To bylo jako když jsem se loni vysekala na motorce s kámošem (a od té doby mi matka zatrhla skútr =().

Až na takový malý detail, že já jsem neřvala zpomal, ale PŘIDÉÉÉÉJ! =D =D =D

Tak přidal a skončili jsme v příkopu...Naštěstí jsme to oba přežili. Já s modřinou na noze a on z rozseklým čelem, které mu nakonec šili. Hold blbcům se nikdy nic nestane...=D

Tahle povídka měla být asi stresující, ale mně přišla spíš nabitá ironií...no nic no, možná už mi hrabe...jak bych jinak mohla mít radost z toho, že jsem se vymlátila do příkopu? Asi jsem vadná...=D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.