...............Nebojme si zítřků, třeba žádné nepřijdou xD..............

My černé duše a ..pes

30. prosince 2008 v 10:41 | Nakuta
Takže…Není to parodie, není to směšné, není to napínavé, není to skvělé, prostě jen příběh, který se dorazil do mého pocitu a naopak… Tak prosím, čtěte to, jako ten pocit a ne jinak…Protože tohle vlastně ani není pořádný příběh. A…Díky vám, co jste si utvořili svoje postavičky, nakonec možná ani neměly povahové vlastnosti, jaké jste jim chtěli dát…Jedno mají ale přece jen společné… xD
Vaše Nakuta
P.S. A psala jsem to někdy v noci, přičemž nemám chuť opravovat případné překlepy, tak je prosím omluvte

Poklekl, aby se pomodlil…

Nikdo jí nerozuměl, nikdo ji nechápal. Byla tak osamělá! Jojo, taková emo-ironie…Nejspíš proto, když se naskytl ten vzor, doslova po něm skočila. Katrina Párkrová si už zase hrála na Spidermana, svého oblíbeného hrdinu. Jejím velkým přáním bylo, aby se mu co nejvíce podobala. Proto začala hned. Ruce si namazala mastičkou na podporu chlupů, tudíž je měla zhruba po dvou týdnech mazání chlupaté jako medvědí tlapy( Víte přece, takový ty malý černý ty..:D, co měl Peter v prvním díle). Katrina Párkrová byla štěstím bez sebe a nasedla do auta-říkala si, že dojede k nějaké cihlové stěně, kde bude moc v klidu lézt jako slavný Spíďa. Pravda, s těmi chlupatými prackami se jí řídilo špatně a nepohodlně. Když se jí chlup zamotal do řadící páky a nešel ven, Katrina Párkrová vyděšeně strhla volant. Buch! Prudce zabrzdila, vymotala chlup a vystoupila z auta.
"Do hajzlu." Štěkla nabručeně, když spatřila pod koly mrtvou Mary Jane.

Seděl na studené zemi a ruce sepjal k sobě….

"Cos to udělal, Klarinete?" Zeptala se Mandolína Kropenatá svého manžela a založila si ruce v bok. Cenila přitom špičaté zuby, které si nechala opilovat do upíří podoby. Možná chtěla vypadat fakt děsivě, nebo byla prostě jen vyšinutá:) Ne že by nám vadily upíří zuby, že přátelé? Tady jde jen o to, že Mandolína Kropenatá byla povahově…zvláštní v uvozovkách. Což vám dokážu pomocí následující scénky:
"Tys tu vázu posunul, Klarinete."
"Neposunul." Odporoval Klarinet a drbal se ve vlasech.
"Stála-dva-centimetry-doleva." Usekávala Mandolína jednotlivá slova.
"Nestála…" řekl Klarinet opatrně. Mandolína Kropenatá měla v obličeji vzteklé kropenaté fleky. "Řekni mi, Klarinete…Chceš snad, aby se ta váza ocitala každou chvíli dva centimetry sem a dva tam? VÍŠ CO? TAK JÁ JI NECHCI!" Rozzuřeně popadla onu vázu a mrskla s ní po Klarinetovi. Aniž by stačil cokoli říct, padl s rozmláceným ksichtem..
Než se Mandolína uklidnila, ještě jednou zařvala: "TAK JÁ TU KUREVSKOU VÁZU NECHCI!!…"

Pak si to rozmyslel a rozplácl sel zpět na špinavou slámu…

",Prostě za chvíli chcípneš, Mormo." Poslala Leontýna Líbivá vzdušný polibek své oběti.
"Hmehm." Zahuhlal Mormo vztekle a pokoušel si strhnout roubík, což zrovna nebylo zrovna lehké, jelikož měl svázané ruce.
"Utopím tě." Zahihňala se. "Ale až ochutnám tadyty supr dupr bonbony." Kývla hlavou ke krabici s lahodnou čokoládou, která patřila svázanému muži. Leontýna Líbivá ležela rozvalená na Mormově sedačce, v jedné ruce bonbon, v druhé kuchyňský nůž. Sem tam do Morma kopla.
"Utopím tě." Zasmála se znovu a Mormo povytáhl obočí, jako by jí tím naznačoval, že už mu to říkala. Leontýna to ignorovala.
"Mek meu, chcípneš, jako malý kotě. Da?" Zachechtala se a utřela si zaleptanou ruku od karamelu do Mormova potahu. Mormo sebou vztekle zakýval. Pár minut na to měl strčenou hlavu v kýblu s vodou a topil se. Dodělával.
"Líbí se ti to, Mormo, da?"

On přece nemohl věřit v Boha….

Sidónia Sláviková s poněkud tupým výrazem sledovala nějakou úchvatnou telenovelu-znáte to, ty napínavý zápletky xD -a po tváři jí stékalo pivo. O krátké reklamě se v tlustých papučích odšourala do kuchyně pro další krabici s plechovkami piva a jedno si hned načala.
"Antonio, Antonio, je to tvoje dítě!"-ozývalo se z televize.
"Signora, nikdy jsem ho neviděl." Odvrátil na obrazovce Antonio hořce hlavu.
"Je to tvý dítě, ty šmejde!" Hodila Sidónia Sláviková po obrazovce vztekle jednu ze svých papučí. "Antonio! Je tvoje! Přece jsme na něm pracovali!" Rozplakala se seriálová hvězda srdceryvně. "Dejte mi pokoj, signora.." Řekl Antonio a odešel kamsi…mimo záběr. Sidónia plakala spolu s hlavní hrdinkou.
"Hajzle! Hajzle!" Štkala. Pak náhle, ze zběsilého popudu vstala a pajdavým krokem se vydala do ložnice s jedinou myšlenkou-pomstít to dítě. Její manžel Kedlub Slávik hlasitě chrápal, rozvalen téměř na celé posteli.
"Antonio, ty bestie." Řekla Sidónia tiše a výhružně zároveň. Táhlo z ní pivo a taky postupná šílenost. Popadla polštář a Kedlub, z něhož si Sidónia udělala Antonia z ucintané telenovely, už se nenadechl.

"Kde to jsme?" Rozhlédla se Leontýna Líbivá vztekle po smradlavé cele.
"Kde asi! Nepoznáš vězení, huso?" povytáhla Mandolína obočí a kusem slámy si vybírala krysí hovínka z podrážky.
"Ne-nechtěl.." Zakývala se Sidónia dopředu a dozadu. Mandolína povytáhla obočí ještě jednou. "Jsem tady omylem." Zasyčela ze tmy Katrina Párkrová a dívala se vyděšeně kolem.
"Já teda ne." Uchechtla se Leontýna škodolibě.
"Ne-nechtěl…" Udělala Sidónia opět s nepřítomným pohledem.
"Kurva, kdo co neudělal?!" štěkla vztekle Mandolína.
"…to dítě…" Dokončila Sidónia pomyslnou větu. "Asi sis spletla budovu, magoři jsou jinde." Odplivla si Leontýna.
"Posloucháte mě kurva?! Jsem tu omylem!" Všichni až na Sidóniu se obrátili na Katrinu.
"Proč omylem?" Zeptala se Mandolína podezřívavě.
"Byla to nehoda, nechtěla jsem ji zabít..Vlezla mi do silnice…" Vzdychla Katrina. Leontýna přešla po zatuchlé místnosti, dá-li se to místo tak nazývat.
"Kdo?"
"Mary Jane." Vysvětlila Katrina.
"Víš co? Možná by sis líp pokecala tady s touhle." Šťouchla Mandolína posměšně do ženy houpající se sem tam a Katrina se zatvářila uraženě.
"To já jsem toho sviňáka utopila s největším potěšením." Zachechtala se Leontýna a přešla ke mřížím.
"Cos udělala ty, bludičko?" Obrátila se Mandolína na Sidóniu.
"Ne…Zabila. Já zabila jeho..Kvůli němu..Jemu!" Začala Sidónia zběsile kroutit hlavou. Rukou si zajela do vlasů. Rvala si je.
"Přestaň, nech toho!" Zaklepala s ní Katrina.
"Kde to jsme?" Zeptala se Leontýna hlasitě. Pak zalomcovala mřížemi. "KURVA KDE TO JSME?"

Osamělý vězeň seděl sám ve své cele bez světla a v rukou obracel shnilou slámu. Věděl, že místo, v němž se nachází má nepropustné zdi a hlídače bez soucitu. Přesto pořád doufal v útěk. Pořád tu byla naděje. Uměl něco, co jen málo lidí dokázalo. Naslouchal hlasům žen z vedlejší cely… "Jsme v Azkabanu." Křikl pak ochraptěle.

Leontýna se překvapeně podívala na svoje společnice. Ty jen pokrčily rameny.
"Co je to Azkaban?!" Zavolala Mandolína odhodlaně. Katrin držela ruce Sidónii, aby si dotyčná neubližovala.
"Jak se odtud do hajzlu dostaneme?"

"Odtud není úniku…" Zašeptal tak, aby ho slyšeli a pak se Tichošlápek proměnil v chundelatého psa, aby jako zvíře alespoň na pár hodin zmírnil svoji bolest.

Seděly vedle sebe a uvědomovaly si všechno. Tak málo stačilo…
"Blbá váza…" Řekla Mandolína do ticha. Pak společně naslouchaly, jak kdesi v dáli vyje pes.


Dodatek autora: Teď si nejspíš říkáte, jak je možné, že se ony čtyři ženy ocitly v Azkabanu…Na to vám neodpovím, protože sama nevím…Ale jak jinak by se mohli setkat se Siriusem Blackem, kterého mám moc, vážně moc ráda? :D Nebo možná i proto, abyste dovedli zabít, musíte umět překousnout tu vyhlídku na smrt vaší vinnou, krev…A to si žádá nadání,.. kouzelnické nadání…I když to je nejspíš součást té nejčernější magie…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ďáblík ďáblík | Web | 30. prosince 2008 v 13:58 | Reagovat

jejda, mám první komentík...bylo to pěkný:) taký strašně zvláštní, jednu chvilku jsem se bavila, druhou chvilku scéna z Azkabanu...

2 Verča Verča | Web | 30. prosince 2008 v 16:17 | Reagovat

Jsem si říkala, kdy se tu zase objeví nějaká krásná povídka a ona je tady.... Páni, to se ti, Nakuto, vážně moc povedlo. Jsem se smála, ale byla jsem i překvapená,když jsem se dozvěděla, že jsou v Askabanu. No jo ten Siri. Ten si s těma ženskýma nedá pokoj ani v cele.:D

3 tija12 tija12 | E-mail | Web | 30. prosince 2008 v 19:54 | Reagovat

Jejda, Nakuto, čumím. Tohle je hezké, i když ujeté. Ale líbí se mi to.

4 Teriasxxs Teriasxxs | Web | 31. prosince 2008 v 22:23 | Reagovat

No teda... to bylo úžasné. Čtivé, vtipné, děsivé. Nevěděla jsem, že TOHLE dokážeš :) Sice v tom nevidím moc logiku, ale právě to je to hezké.

5 passia passia | E-mail | Web | 1. ledna 2009 v 19:22 | Reagovat

takt toto bolo zvlastne, ale v dobrom zmysle.. miestami som sa rehotala a miestami len cumela no rozhodne sa mi to pacilo jednoducho neobvykle

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama