...............Nebojme si zítřků, třeba žádné nepřijdou xD..............

Povídka pro Tonks- Vánoce jsou tady

23. prosince 2008 v 20:05 | Nakuta
Chtěla jsem napsat veselou romantiku...Ale já a romantika:D, vždyť víte..Líp mi jsou příběhy typu Mery Mejs Parukář nebo morbidní a tragické pocitovky...Nevím, jestli ode mě můžete někdy čekat "hlubokou lásku až za hrob", o níž píše spousta autorek...Prostě mi to nejde. Ani tahle povídka by jako romantika rozhodně neuspěla. Ano, nechce se mi, ale musím opět konstatovat, že vzniklo cosi jako parodie na Vánoce v domě Blacků, které byly oslavovány oním tradičním mudlovským způsobem...A rozhodně to nebyly Vánoce anglické.
Nebudu to dlouho rozvádět...Snad se vám tahle povídka bude líbit...
Je věnovaná jednomu báječnému člověku, který sdílí spoustu mých pocitů o tomto světě, světě, kde není ona šedá realita tak výraznou...Pro Tebe, Tonks, pro Tebe, ty moje vlče. Děkuji, za to že jsi.
A děkuji i vám ostatním. Protože by bez vás a vašich komentářů moje psaní nebylo tak zábavné, jakým pro mě je...
Nakuta


Uplynul další rok. Venku napadl sníh, jako bílá peřina ( ČR opět takové štěstí neměla:D ), ozdobil větve stromů, okna i čepice těch, kteří se v tomto čase vydali na procházku. Nastala doba Vánoc, doba lásky a pohody.
V rodinném sídle Blacků se uklízelo několik měsíců dopředu, neboť zažraná špína zaujala nad domem pozici nadvlády a za žádnou cenu se nechtěla svého postu vzdát. Nakonec byla zničena poručíkem Weasleyovou a též chudáky z její armády: Harrym, Ronem, Hermionou, Ginny, Fredem a Georgem, kteří přijeli do domu Blacků na letní i zimní prázdniny a jako uvítání na ně čekal hadr a prachovka.
Zas tak hrozné to pochopitelně nebylo (autor rád dramatizuje). Krom uklízení se peklo cukroví: Ron s Harrym dostali za úkol napéct vanilkové rohlíčky a pak jen těžko vysvětlovali, proč jich z celkového množství zbylo pouhých deset. Hermiona tuto záhadu rozluštila, neboť si bystře všimla, že její dva kamarádi mají ústa od cukru. -Nechala si to pro sebe, když jí nabídli, že jí na oplátku ukáží tajnou skrýš s perníčky.
Když se do dvou dnů ztratily i ony, byli Harry s Ronem zbaveni funkce vrchních pekařů, což bylo celkem nespravedlivé, jelikož se pár hodin na to našly u Hermiony v posteli drobky.
Poručík Weasleyová všechno organizovala a zarytě trvala na tom, že se všichni obyvatelé i návštěvníci domu Blacků budou Vánoce trávit tradičním mudlovským způsobem, tedy bez kouzel. -Když se Sirius pokus něco namítnout, dostal za úkol sehnat vánoční stromek. Vrátil se uprostřed noci, celý obalený jehličím a před sebou kopal oškubanou borovici.
Poručík Weasleyová rozhodla, že ona borovice není dost dobře použitelná, vrhla na Siriuse vzteklý pohled a poslala pro stromek Freda a George. Oba se vrátili oproti Siriovi velice brzy a nesli směšně velký smrk i s kořeny.
Hermiona byla "štěstím bez sebe", když jí poručík Weasleyová vrazila do ruky tupou pilku na železo a řekla, ať ořeže zbytečné kořeny a strom zkrátí o část kmene.
Ginny, která se všem potutelně smála a sama sobě gratulovala, že tak skvěle vyvázla z tyranie její matky,dostala ránu pod pás.
Poručík Weasleyová jí před všemi ostatnímu strčila do ruky prut a podběrák se slovy: "Jdi sehnat pár kaprů, ať máme na zítřejší den co jíst."
Ginny zrudla vzteky a ponížením. "Já neumím chytat ryby!"
"Tak si o tom nejdřív něco přečti v Lockhartově Knize všelijakých umů..." opáčila poručík Weasleyová.
Ginny si odfrkla a cestou ke dveřím celou dobu vztekle brkala přes podběrák.
Po zbytek dne, až do večeře, se bývalý pekaři Harry a Ron zdekovali do Kráturova pelechu, kde hráli mariáš a dojídali vanilkové rohlíčky. Měli štěstí, neboť poručík Weasleyová je nevyčmuchala ani po čichu.
Přišel večer, večer před Štědrým dnem. Všechno se zdálo být připravené na slavný zítřek. Stromek byl násilně ozdoben podrážděným Alastorem Moodym, který dokulhal do domu Blacků unavený z práce a chystal se, že se pořádně nají. Místo toho dostal krabici ozdob od hloupě se usmívajícího poručíka Weasleyové.
Smrk musel být nakonec vecpán do rohu, kvůli tomu, že byl pořádně ozdoben jen na jedné straně- Alastor polovinu ozdob vztekle rozšlapal.
Fred a George byli pověřeni přípravou večeře. Udělali pirátský guláš a naházeli do něj všechno možné.
"Ginny ještě nepřišla?" zeptala se Hermiona opatrně poručíka Weasleyové.
"Ne. Ale můžeš umýt špinavé nádobí." dostalo se jí odpovědi.
Ginny přišla pár minut po tom, co Hermiona dodrbala drátěnkou ten nejšpinavější kastrol od pirátského guláše. Měla fialové rty, kapala z ní voda, která na některých místech jejího obličeje a šatstva tvořila led.
"M-M-Mám j-j-j-edu r-r-r-r-r-r-r-ybu!" ukázala na svůj podběrák, kde se plácal jeden jediný kapr.
"Výborně, drahoušku." pokývala uznale hlavou poručík Weasleyová a úlovek si od ní vzala.
"M-M-M-usela j-j-j-sem p-p-p-ro n-n-ní s-s-kočit d-do j-j-eze-r-ra." vysvětlila Ginny.
"Teď se jdi osušit," poradila jí poručík Weasleyová nevzrušeně a obrátila se na ostatní ( Sirius se bleskurychle schoval pod stůl ), "Přátelé, myslím, že je čas na výrobu dárků pro vaše bližní!" usmála se poručík zářivě.
"Výrobu dárků?" zasípal Fred, jemuž zaskočila zátka od máslového ležáku.
"Ale my už jsme dárky koupili!" zaječela Hermiona hystericky a vytírala si z očí mycí prostředek.
"Nevadí, těch se už nějak zbavíme..."
O hodinu později....
"Nic nevidím, nic nevidím!" vřískal bývalý pekař Harry.
"Dal sis na brýle izolepu." štěkl Ron, který se už hodinu patlal s papírovou vlaštovkou, kterou ne a ne zabalit. Pokaždé, když ji zamotal do balícího papíru, urval jí buď jedno nebo druhé křídlo.
"Je to hezké?" šťouchla Hermiona do Ginny a ukázala jí svoji papírovou kocábku.
"J-j-o." odpověděla stále promrzlá Ginny, která omylem rozstříhala několik čtvrtek, jelikož se jí nemožně třásly ruce.
Právě, když začala poručík Weasleyová obcházet ostatní a kontrolovat jejich výtvory, ozvalo se zaťukání na dveře.
Za pár minut se dovnitř nahrnula jako velká voda Tonksová, za ní jako černý netopýr Severus Snape,dále pak klidný Remus a řadu uzavíral zapáchající Mundungus.
Ani se nestačili rozkoukat a už jim poručík Weasleyová rozdávala lepící pásky, nůžky, lepidlo, papíry..Nu zkrátka takové ty potřeby:).
"Artur se zdrží v práci." řekla Tonksová a usedla vedle bývalého pekaře Harryho, jemuž pomohla dostat izolepu z brýlí.
"Nevadí, dárky si vyrobí ráno." odpověděla poručík Weasleyová.
Severus Snape znechuceně pozoroval Ronovo výrobní nadání a drbal se v decentně mastných vlasech.
Mundungus ubaloval jointy, protože to mu šlo nejlépe, Remus kreslil na čtvrtku různé ornamenty a Tonksová...Ta jediná neměla páru, co bude vyrábět. Nejradši by něco věnovala Removi, něco, jež by mu dokázalo její hluboké city, které k němu cítila.
Nakonec dostala spásný nápad.
***
Štědrý den začal překrásným ránem. Sluneční paprsky se prodraly zpoza sněhových mraků a lechtaly spáče ve tvářích.
Den byl klidný, avšak poněkud ospalý, jelikož všechno, co nařídila poručík Weasleyová již bylo hotovo. Krom toho, že poručík zabavila Fredovi a Georgovi čerstvě vyrobený koňak, donutila svého manžela, který byl po noční, vyrábět ručně dárky pro ostatní.
Siria všichni ráno našli chrápat pod kuchyňským stolem, kde objímal dvě prázdné láhve máslového ležáku. Naopak, Tonksová nebyla k nalezení. Od včerejšího večera ji nikdo neviděl, z čehož byli všichni na větvi. No, na větvi..Vlastně až na tři lidi. Tím prvním byl dosud zhulený Mundungus, dále pak netečný Snape a tou třetí Ginny, jež byla v bezvědomí, protože měla kvůli chytání kapra zápal plic.
"Takhle hloupě onemocnět.." kroutila hlavou poručík Weasleyová, když jí nesla nahoru do patra lék.
Zbytek dne, až na stále nezvěstnou Tonksovou, proběhl celkem v pořádku. Remus byl z toho všeho vynervovaný a z nervů snědl flák krvavého bifteku.
Hermiona za podpory Remuse a bývalých pekařů Rona a Harryho, který se díval zpod izolepou opatlaných brýlí, navrhla, že by měli zavolat do seriálu Pohřešovaní a přizvat si do Ordinace v růžové zahradě světoznámého diagnostika Dr.House.
Poručík Weasleyová namítla, že se to bude řešit, až se rozbalí dárky a nedbaje na protesty ostatních, počala všem na talíř krájet kapra (Byla to replika, kterou ráno sehnala Hermiona v Tescu, protože jí živého kapra bylo líto, zvláště pak, když to byla právě ona, kdo dostal úkol, zabít ho. Bylo to možná poprvé, co se protivila příkazu poručíka Weasleyové. Ale byla spokojená, jakmile šťastný kapr zmizel v rybníce..)
"Našel jsem..." ozval se Snape chladně.
"Kost?" zachrochtal Mundungus.
"Cedulku." Dořekl chladně Severus.
"Ta...tam, asi spadla, z...brambor." Nasadila Hermiona zuřivý úsměv.
Poručík Weasleyová povytáhla obočí, ale neřekla nic.
Po večeři šli všichni rozbalovat dárky. Remus byl zvadlý, jelikož mu Tonksová hluboce chyběla, ať si namlouval, co chtěl.
Všichni se křečovitě usmívali, až na Severuse, který se křečovitě mračil. Když rozbalil svůj dárek, objevil v něm bezkřídlou vlaštovku od Rona.
"Děkuji." prohodil výhružným tónem směrem k mladému Weasleymu a Ron nasucho polkl, protože mu bylo jasné, že příští rok z lektvarů neproleze.
"Oh, čípak je asi tenhle dárek?" šťouchla poručík Weasleyová prstem do ohromného balíku, který byl dokonce z poloviny tak velký, jako smrk.
Bývalý pekař Harry se pokusil přečíst jméno onoho šťastlivce, jemuž byl dárek určen, žel, popatlané brýle mu to nedovolily.
"To je pro Remuse." řekli George s Alastorem dvojhlasně.
Jmenovaný se zatvářil nezúčastněně: "A co má být?!" Odsekl vztekle.
Hermiona si opatrně odkašlala. Ozvalo se "plomp." Všichni se otočili na Siriuse. Ten držel v jedné ruce otvírák a v druhé načatou láhev alkoholu.
"Mám jen žízeň." Povytáhl obočí a otočil se k ostatním zády.
Remus obrátil oči v sloup. "Tak heleďte, vážení, jste všichni fakt úžasní...Ale už mě vážně štve, jak děláte, že se nic nestalo. Tonksová se ztratila a vy se mi tady místo ní snažíte nacpat nějaký balík!"
Z dárku se ozvalo jemné zakašlání.
Remus vrhl rychlý pohled na Siriuse, aby se ujistil, že jeho přítel není břichomluvec. "To jsem nebyl já!" naštval se Sirius.
Severus Snape zakroutil nevěřícně hlavou. Bývalý pekař Ron přežvykoval jehličí.
"Tak to otevři, Reme..." poradil mu Artur.
"Jo, otevři to!" přikázala poručík Weasleyová, z neznámého důvodu dojatě.
"Udělej to za kapří práva." řekla Hermiona a pak se spěšně dala do řeči se Siriusem a jeho lahví, aby na ni nepadlo podezření ohledně cedulky...
"Ale pak zavoláme do seriálu Pohřešovaní!" vymámil s Rem od všech přítomných slib a pomalu se vydal k ohromnému balíku.
"Nebo do Miracles." podotkl ironicky Snape.
Remus se zhluboka nadechl a roztrhl balící papír. A pak, před očima všech přítomných, vylezla z krabice od vysavače Tonksová!
"Překvápko!" vyjekla s úsměvem.
"Do háje..." řekl němě Remus o něco sprostší verzi tohoto slova a odporoučel se k zemi.
Když se probral, skláněl se nad ním jeho dárek, vlastně Tonksová a ovívala ho kapesníkem.
"Remusi, no tak...Promiň, tohle jsem nechtěla."
Nádech, výdech, nádech, výdech. Dost jí to slušelo. Měla křiklavě růžové vlasy a jak se nad ním skláněla, šimraly ho v obličeji.
Netvářil se nijak, nedal na sobě cokoli znát. Místo toho odhrnul ty růžové vlasy a pak ji beze slova políbil. Tonksová vypadala překvapeně, ale jeho polibek bez váhání opětovala.
Poručík Weasleyová a její ráznost byly přemoženy, neboť teď jen stála, držela se pichlavé větve smrku a hlasitě plakala dojetím.
"Johó.." Křikl nadšeně George.
"To neplatí! Tys o tom věděl!" Odporoval Fred.
"Mám u tebe tři galeony, kámo." George zářil jako sluníčko.
Hermiona se Siriusem vypili půl na půl načatou láhev a Hermiona v tu chvíli jasně věděla, že udělala dobře, když kaprovi zachránila jeho šupinatý život. Co když na něj čeká v rybníce láska?
Bývalí pekařové Ron a Harry netoužili sledovat scénku cicmající se dvojice věčně a tak si šli radši zahrát s Alastorem mariáš. Žádné cukroví už nezbylo a tak hráli o zbylé dárky ostatních, které pokradmu šlohli zpod stromku. K jejich překvapení se k nim po chvíli připojil znechucený Severus Snape, který se slovy: "Budu hrát taky, ale nemluvte na mě", přihodil do banku několik dárků určeních poručíkovi Weasleyové a Hermioně.
Zatím se Tonksová odtrhla od něžně se dívajícího Remuse a vyznala mu lásku, kterou on opětoval.
Byli to ty nejkrásnější a nejbáječnější Vánoce, na které budou všichni zúčastnění dlouho vzpomínat( -Až na Ginny, která je prospala v posteli a na pár jedinců okradených hráči mariáše)-
Koneckonců, člověk nemůže mít všechno, že? A Remus dostal ten nejhezčí dárek....


KONEC

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tonks Tonks | Web | 23. prosince 2008 v 20:12 | Reagovat

...a nielen Remus :D Nakutka ja veľmi ďakujem za venovanie a teraz sa posnažím pomedzi záchvaty smichu napísať komentár ... OK, takže poručík Weasleyová bola úžasná a Remusov darček nemal chybu ;) ("žeby to bolo tým, že v ňom bola tvoja obľúbená postava?")

myslím, že nikto od teba romantiku nečaká, tebe idú komédie a paródie, pri ktorých má človek problém prestať sa smiať ("prípadne sa vôbec nadýchnuť..."), takže len píš podobné veci a určite nielen ja budem rada ;)

2 vVerča vVerča | Web | 23. prosince 2008 v 23:18 | Reagovat

Ahój Nakuto,

u mě na blogu máš odpověď ohledně spřátelka a teď k povídce... Jako já neříkám, že nemám romantiku ráda, ale tohle bylo přeslazený. Nechtěla bys napsat radši nějakou parodii? Myslím, že by to bylo mnohem lepší. :D:D:D Nádhera. Opět jsem dostala záchvaty smíchu, (už si o mě začínají říkat rodiče, že nejsem normální, když se pořád řehním a dokonce začali sestavovat svůj rodokmen, aby zjistili, zda je to dědičná vada, anebo to lze léčit). Ach, jak ty dokážeš člověka vždy tak skvěle pobavit, to mi zůstává záhadou. Prý držela se větve smrku a plakala dojetím. :D.:D Cedulka, která tam spadla prý z brambor. :D A dalšich spoustu situací, u kterých dostávala má bránice pořádně zabrat. No a pak, že neposiluju... Hele a budeš nám něco nadělovat i zítra na Štědrý den? Já jen abych se připravila a nejedla u toho třeba kapra. On sice vypadá mile, ale když se upeče, je celkem nebezpečný. No tak se zatím měj, přeji šťastný a veselý Vánoce a taky to, ať přijdeš narozdíl ode mě na to, jaký je rozdíl mezi šťastnými Vánocemi a veselými. Asi to, že když jsi šťastná nemusíš být jen veselá, můžeš i plakat. Ale když jsi veselá a emo, můžeš taky plakat. Hmm no radši nad tím nebudu přemýšlet, ještě bych zjistila, že jsem inteligentní a to bych vážně nerada. :D

Pááá.

3 Miraella Miraella | Web | 24. prosince 2008 v 0:40 | Reagovat

Křečovitě se mračící Snape a jeho bezkřídlé letadýlko mě naprosto dostalo:D Vidím jasně tupoučkého Rona, jak mu šoupe ten dárek a Snape se na něj mračí jako sto čertů:D:D:D Ách, zvedlas mi náladu, chtěla jsem jít spát, ale asi nepůjdu. Probudilo mě to:D

4 tija12 tija12 | E-mail | Web | 24. prosince 2008 v 8:45 | Reagovat

krása

5 ďáblík ďáblík | Web | 24. prosince 2008 v 10:07 | Reagovat

tak tohle bylo dokonalý...vážně ty dokážeš člověku zvednout náladu:D:D:D

6 Lucynda Lucynda | Web | 24. prosince 2008 v 12:56 | Reagovat

Dokonalý:D:D:D:D:D naprosto jedineně úžasný... *Válí se smíchy pod postelí a nemůže přestat* poručník Weasleyová:D dokonalý

7 Selfík Selfík | Web | 26. prosince 2008 v 16:12 | Reagovat

tak to bylo něco úžasnýho :) nádhera!!

8 Maya Maya | 28. prosince 2008 v 19:25 | Reagovat

Teda Evi, já zírám! Tvůj, jak říkáš "trošku morbidní humor" mě dostal do kolen, nebo spíš na podlahu, protože jsem dostala příšernej záchvat smíchu. Mamka říkala něco o Havlíčkově Brodu (cvokárna), ale když jsou ty Vánoce... asi mi to odpustila :-D

Jen tak dál... bylo to úžasný!!!

9 Nika Nika | 26. října 2011 v 22:31 | Reagovat

Priveľa si sa zaoberala zveličovaným príprav na Vianoce a mimochodom Snape by v živote nevyrábal darčeky, nezostal na večeru alebo nehral karty! Ale inak v pohode :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama